A| B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W-Z

Obchodní zařízení obvodního významu

Kapacitní soustředění maloobchodních ploch zpravidla v těžišti pohybu obyvatel a v dosahu hromadné dopravy (dojížďka os. vozů 10 minut). Soustřeďuje do 15 000 - 40 000 m2 prodejní plochy.

Obchodní zařízení regionálního významu

Velkoplošné, velkokapacitní soustředění maloobchodních ploch a ploch doplňkových u kapacitní městské komunikace ve vnějším městském pásmu. Slouží obyvatelům města i přilehlým obcím regionu (dojížďka 20 minut). Soustřeďuje nad 40 000 m2 prodejní plochy.

Obec

Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.

Objem prostoru

nejužívanějšími jednotkami jsou metr kubický = m3 (1 m x 1 m x 1 m), decimetr kubický nebo litr = dm3 (1 dm x 1 dm x 1 dm), centimetr kubický = cm3 (1 cm x 1 cm x 1 cm).

Objemová hmotnost

hmotnost materiálu včetně pórů, mezer apod. v kg/m3. Objemová hmotnost je stanovována pro vyschlé stavební materiály.

Oblast cestovního ruchu

Územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

Oblouk

Podstata klenby místností a otvorů. Vedle půlkruhového je i oblouk stlačený (eliptický) a segmentový (plochý), dále lomený (gotika) a mnoho speciálních (oslí hřbet, drapériový, tudorský atd.).

Obnovitelné zdroje

Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy).

Obnovitelné zdroje energie

Přírodní energetické zdroje, jež mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Mezi obnovitelné zdroje energie řadíme jak energii sluneční, větrnou a vodní, tak energii z biomasy. Podle konkrétních přírodních podmínek se v některých částech světa využívá také energie mořského přílivu nebo geotermální energie (pocházející z nitra Země). V našich podmínkách má klíčový potenciál biomasa, stavět lze také malé vodní elektrárny (potenciál těch velkých už je vyčerpán). Sluneční a větrná energie se u nás uplatňuje zatím jen částečně, jejich využití ale roste i díky dotacím a podpoře ze strany státu a EU.

Obytná budova

Stavba určená pro trvalé bydlení. Aby mohla být budova takto klasifikovaná, musejí alespoň dvě třetiny její podlahové plochy připadat na byty. Obytné budovy se dále rozdělují na bytové a rodinné domy.

Obytná čtvrť, obytný obvod

Obytný celek vyšší kategorie o cca 15 000 - 30 000 obyvatel. Obsahuje v rámci čtvrťového nebo obvodového centra vyšší občanské vybavení. Toto centrum již není dosažitelné pouze pěšky, motorovou dopravu nelze řešit výhradně po obvodě, čtvrtí nebo obvodem procházejí základní komunikace. U velkých sídel bývá užíván termín obytný městský sektor. Zde se již jedná o polyfunkční část města s převážnou funkcí obytnou, doplněnou vyšší celoměstskou vybaveností i pracovními příležitostmi.

Obytná místnost

Místnost, která je určena k trvalému bydlení. Musí splňovat požadavky blíže specifikované vyhláškou 137/1998 Sb. Mezi tyto požadavky patří například : minimální podlahová plocha 8 metrů čtverečních (nebo dvojnásobek, pokud byt tvoří jediná místnost), přímé denní osvětlení, přímé větrání, dostatečné vytápění s možností regulace tepla, minimální světlá výška či výšková úroveň podlahy nad terénem.

Obytná plocha

plocha vypočítaná z rozměrů hrubé stavby, započítatelná podlahová plocha jednotlivých místností, které slouží výhradně k bydlení.

Obytná skupina

Nejnižší - v podstatě nesoběstačný - funkční celek v rámci obytné zóny, mající velikost cca 300 - 3000 obyvatel. Význam zřejmě ztrácí pojem „obytný okrsek“, jímž byl dříve samostatně sledovaný funkční celek v rámci obytné zóny o velikosti cca 3500 - 6000 obyvatel.

Obytný soubor

Cílevědomě navržená, komplexně vybavená, ucelená část obytné zóny.

Ocel

hutnicky upravené pružné železo, nerezaví tak rychle a vyrábí se z ní velká část stavebních produktů.

Ochrana krajinného rázu

Krajinný ráz představuje přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Jeho ochrana zakotvená v Zákoně o ochraně přírody a krajiny spočívá v bránění před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Umísťování a povolování staveb je možné jen s ohledem na zachování zájmů ochrany přírody, kulturních dominant krajiny a jejího harmonického měřítka. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není součástí zvláště chráněných území, může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park.

Ochrana památek

Ochrana památek zahrnuje komplexní péči o zachování kulturně historických hodnot, jejich udržení v dobrém stavu a jejich ochranu před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením. Dále je v ochraně památek obsažena i povinnost užívání památek pouze takovým způsobem, který odpovídá jejich kulturnímu významu, památkové hodnot ě a technickému stavu.

Ochrana přírody a krajiny

Soubor hledisek přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás i k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou se rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy, geologické celky, ekosystémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.

Ochrana proti blesku

doporučuje se u domů v exponované poloze nebo u stavebních prvků, které jsou zvláště vystaveny zásahu blesku (vysoké komíny, masivní kovová balkonová zábradlí apod.). Uzemnění lze realizovat prstencovým vedením kolem domu nebo hloubkovým zemničem.

Ochrana veřejných zájmů v území

Ochrana veřejných zájmů v území je hájení zájmů společnosti na takovém uspořádání území a na takových změnách v jeho využití, které slouží k naplňování cílů trvale udržitelného rozvoje.

Ochrana zemědělského půdního fondu

Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) je upravena zákonem, který stanoví základní zásady ochrany při územně plánovací činnosti, při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při zpracování zadání staveb, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu. Stanoví také podmínky pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a působnost orgánů ochrany ZPF. Hlavní zásadou ochrany ZPF je, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Jednotlivé půdy jsou zařazeny do tříd ochrany ZPF podle příslušnosti ke kódu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V zásadě platí, že první třídu lze ze ZPF odejmout jen výjimečně a druhou podmínečně. Další pokyn upravuje výši odvodů za zábor ZPF, která rovněž vychází z příslušného kódu BPEJ. Orgány ochrany ZPF jsou podle povahy záměru pověřené obecní úřady, okresní úřady, správy národních parků a ministerstvo životního prostředí...

Ochranná pásma

Ochranná pásma jsou území daná zákonem nebo vyhlašovaná územním rozhodnutím, ve kterých se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti, zejména z hlediska ochrany ovzduší, zájmových území ochrany přírody, ložisek nerostů a báňských staveb, provozu průmyslových a zemědělských podniků, dopravních staveb a inženýrských sítí, vodních toků a zdrojů povrchových a podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou ap.

Ochranná pásma zvláště chráněných území

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.

Ochranné pásmo památky

profil na odvádění vody zabudovaný ve spodní drážce okenního rámu.

Ochranný profil na odvod dešťové vody

profil na odvádění vody zabudovaný ve spodní drážce okenního rámu.

Odevzdávání tepla

z otopných zařízení se uskutečňuje sáláním a konvekcí.

Odpadní potrubí

odvádí odpadní vodu z domu do dešťové stoky a kanalizace.

odraz difúzní

odraz, při kterém odražené záření vystupuje pod různými úhly; odražené záření je všesměrové (difúzní)

odraz zrcadlový

odraz, při kterém úhel odrazu záření je stejný jako úhel dopadu; odražené záření je směrové

odrazivost, činitel odrazivosti

poměr zářivého toku odraženého od ozářeného povrchu k toku dopadajícímu na povrch

Odstupy budov, vzdálenosti staveb

ve stavebním řádu a stavebním zákoně jsou předepsány minimální vzdálenosti budov a mezi budovami. Vzdálenosti jsou stanoveny v územním, zastavovacím plánu.

Odvětrávání

označení pro větrání předsazených obložení na rozdíl od uzavřených vzduchových vrstev. Vzduch musí přirozeně proudit zdola nahoru mezi obložením a stěnou, resp. střechou.

Odvětvový generel

Odvětvové generely pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace jako koncepční dokumenty rozvoje odvětví nebo činnosti v rámci odvětví. Odvětvové generely se využívají při zpracování územně plánovací dokumentace a nenahrazují je územní generely.

Okap

Nejnižší vodorovný okraj střešní plochy (roviny), linie mezi krokví a nosnou stěnou rovnoběžná s hřebenem střechy. Také žlab odvádějící z tohoto okraje vodu.

Okapní spoj

Část vazníku, kde se protínají horní a spodní pás - obvykle v místě podpory vazníku.

Okapnice

Prvek, který by měl být namontován na oknech a dveřích, které jsou bez ochrany vystaveny dešti. Účelem okapnice je odvádět dešťovou vodu.

Okapové tašky

Speciálně tvarované střešní tašky. Slouží k odvodu dešťové vody ze střechy do žlabu.

Okapové ztužidlo

Jde o vodorovná prkna, která jsou přichycená na hrany přesahů vazníků kolem obvodu budovy.

Okapový podhled

Prkna, která jsou upevněná pod okapem po celé délce budovy. Jejich účelem je zakrývat řezivo krovu.

Okenní klimatizace

Zařízení, které se umisťuje do obvodové konstrukce (do stěny nebo do okna) tak, že jedna strana je obrácená do venkovního prostředí a druhá do interiéru. Hlavní předností okenní klimatizace je její nenáročná instalace. Okenní klimatizace mohou pracovat se vzduchem oběhovým při doplňování vzduchem čerstvým, které nasávají z venkovního prostoru.

Okenní rám

vsazený rám z kovu, dřeva nebo betonu, který se zabuduje během hrubé stavby do okenních otvorů a po dokončení hrubých prací a omítek slouží k osazení okna.

Okenní římsa

k oknu patří vnější a vnitřní římsa, parapet (parapetní deska).

Okna

umožňují přístup světla a vzduchu do místností. Stavební řád stanovuje, jak velkou plochu oken objekt potřebuje. Nejčastěji má okenní plocha tvořit desetinu půdorysné plochy místnosti.

Okřídlí

Prkno sloužící k pokrytí řeziva střechy ve štítu.

okruh kolektorový

okruh s kolektory zahrnující čerpadlo nebo ventilátor, potrubí a výměník tepla, pokud je použit

Opyš

Konec ostrožny spadající do údolí.

Osídlení

Soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami.

Ostění

označení vnitřní plochy otvorů ve zdi, nik nebo oblouků, např. dveřní ostění, okenní ostění.

Otevřený spotřebič

Spotřebič paliv, u kterého nelze uzavřít přívod spalovacího vzduchu. Spalovací vzduch nasává otevřený spotřebič z prostoru, v němž je umístěn, a odvádí spaliny do vnějšího ovzduší. U plynových spotřebičů je tento typ spotřebiče označen provedením B.

Otopná tělesa

společný pojem pro všechny druhy výměníků tepla, prvků, které odevzdávají teplo z teplonosných médií do vnitřního prostoru objektu.

ozáření sluneční

hustota výkonu slunečního záření dopadajícího na povrch, tj. poměr slunečního zářivého toku dopadajícího na určitý povrch a velikosti tohoto povrchu [W/m2]; intenzita dopadajícího slunečního záření (nedoporučený výraz), oslunění (nedoporučený výraz)