A| B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W-Z

Madlo

horní část zábradlí, především schodišt\'ového.

Malta

omítková malta, malta na potěry a zdicí malta. Zdicí malta slouží ke vzájemnému spojení zdicích prvků tak, aby zdivo bylo nosné.

Mansarda

Podkrovní místnost, v jejíž horní části jsou jedna nebo dvě zdi zešikmené. Slovo mansarda pochází ze spojení mansardová střecha, které poprvé popsal a použil francouzský architekt Jules Mansard.

Mansardová střecha

Jde o variantu střechy sedlové, kterou poprvé popsal a pojmenoval francouzský architekt Jules Mansard. Pro mansardovou střechu je charakteristické, že každá její polovina (mezi hřebenem a okapem) se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Střecha vytváří praktický vnitřní prostor, tak zvanou mansardu, kterou lze využít jako obytné podkroví.

Mansardová střecha falešná

Tento typ střechy je v současnosti rozšířenější než klasická mansardová střecha, tak, jak ji popsal francouzský architekt Jules Mansard. Falešná mansardová střecha je v podstatě střecha sedlová doplněná o mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží.

Manýrismus

Slohové období přechodu mezi renesancí a barokem vyznačující se formalismem v užívání tvaroslovného aparátu.

Mapa

Zmenšený, generalizovaný, konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení) ukazující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů.

Markýza

Lehká konstrukce nad vchodem, oknem či balkonem, která vypadá jako vyklápěcí stříška a slouží k ochraně proti slunečnímu záření nebo dešti. Jde o lehkou tyčovou konstrukci potaženou textilií, která je odolná proti povětrnostním vlivům. Markýzy byly zvláště oblíbené v secesní architektuře - příkladem může být markýza nad vstupem do Obecního domu v Praze.

Marmoleum

Přírodní linoleum z pryskyřice, lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, juty, vápence a přírodních barviv. Hlavní složkou je lněný olej, který se extrahuje ze lnu a rozpouští se s borovicovou pryskyřicí. Následně se přidává dřevitá moučka získaná ze dřeva, jež vyrostlo v obnovitelných lesích - tím se výrobku dodá plnivo a zlepší se barvy vytvořené ekologicky šetrnými barvivy. Vápenec se používá k vytvoření jemné struktury a juta pro rub podlahoviny. Marmoleum se nejčastěji vyrábí v tloušťkách 2 až 3,2 mm. Jde o podlahovinu s dlouhou životností (50-70 let), která zároveň účinně působí proti šíření bakterií. Díky tomu, že jsou na výrobu použité výhradně přírodní látky, se jedná o čistě ekologický výrobek, který je odbouratelný přírodními procesy.

Masivní

označení pro hutný, pevný materiál bez dutin, např. plná cihla, masivní dřevo, beton atd.

materiál se změnou skupenství

látka umožňující ve vhodném teplotním rozsahu měnit skupenství (např. tání-tuhnutí); využívá se k akumulaci tepla

Megalopolis

rozsáhlá oblast souvislého (resp. blízce na sebe navazujícího) osídlení městského typu vzniklá spojením dvou nebo více městských oblastí, v níž žije několik miliónů obyvatel. Typ konurbace.

Menší parková úprava

Objekt zeleně s výměrou obvykle do 0,5 ha, ztvárněný zpravidla podle sadovnických zásad, který však nesplňuje některé parametry parku (při objektu, v prolukách).

Mentální mapa

Prostorové představy, které lidé mají o hmotném prostředí a které především ovlivňují jejich chování v prostoru.

Měrná potřeba tepla na vytápění

Veličina, která charakterizuje tepelně-izolační vlastnosti budovy bez ohledu na účinnost použitého topného systému a zdroje tepla. Měrná potřeba tepla na vytápění stanovuje množství potřebného tepla vztaženého na jednotku plochy (kWh na metr čtvereční), případně na jednotku objemu vytápěného prostoru (kWh na metr krychlový) za rok. Potřeba tepla tedy vychází z tepelných ztrát a neovlivňují ji tepelné zisky ani systém vytápění (na rozdíl od spotřeby tepla). Podle hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění lze budovy rozdělit na nízkoenergetické, pasivní, nulové a aktivní.

Město

Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.

Město kolonizační

Město založené jednorázově podle plánovitě připravovaného záměru přesídlit obyvatelstvo. Vzniklo z důvodů územní expanze kultivací dříve neosídlených území, popř. v souvislosti s odlehčením přelidněných velkoměst a metropolitních aglomerací.

Město lineární

Rozložení funkčních složek města v pásu kolem výkonné dopravní tepny s hromadnou městskou dopravou.

Město organické

Pojetí města jako organismu svého druhu, harmonicky spojujícího jednotlivé prvky a články do vyššího specifického celku.

Město paralelní

Teoreticky propracovaný námět na odlehčení velkoměstu plánovitým založením nového, rozsáhlého sídelního útvaru s přemístěnými pracovišti a výkonným dopravním spojením se stávajícím městem.

Město pásmové

Ideální představa rozložení sídelního útvaru do souběžných funkčních pásem.

Město polycentrické

Centrální funkce města jsou soustředěny do dvou nebo více míst, tato se výrazně uplatňují ve hmotové struktuře města i v komunikační soustavě.

Město satelitní

Sídlo podstatně rozšiřované nebo nově vybudované pro odlehčení velkoměsta. Přebírá pracovní, obytné i rekreační funkce města a je s ním spojeno výkonnou dopravou.

Město zahradní

Teoretické úvahy a praktická aplikace anglické stavby měst, spojené se jménem sociologa E. Howarda a vedoucí k ozdravění sídelní struktury. Výsledky ovlivnily stavbu měst počátkem 20. století v Evropě a Americe, mezi jejich projevy patří a) dezurbanizační proces velkoměst zakládáním nových sídel.útvarů v zájmové sféře jádrového města, b) omezení velikosti nově založených měst s přiblížením bydlišť k pracovištím, c) zakládání předměstí se systémem zeleně a volných ploch, d) jasné funkční a organizační členění nových měst.

Městotvorný faktor

Významný faktor (sektor), který podstatně ovlivňuje rozvoj i stagnaci města. Může tak činit určitý sektor samostatně nebo se může jednat o spolupůsobení několika sfér (těžba a výroba v souvislosti s přírodním bohatstvím, obchod v souvislosti s dopravou apod.).

Městská část

Městská část je část území statutárních měst a města Prahy. Je vymezena v rámci pravomoci uspořádání vnitřních poměrů ve věcech správy, příslušející těmto městům. Je vyhlášena obecně závaznou vyhláškou z rozhodnutí zastupitelstva města.

Městská krajina

Krajina tvořená zástavbou a volnými prostranstvími města, protiklad přírodní krajiny, typ kulturní krajiny

Městská památková rezervace

Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se přitom vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturní mi památkami.

Městská památková zóna

Městské památkové zóny jsou ucelené části historických měst, jejichž území má diferencovanou památkovou hodnotu a které představuje památkové hodnoty odpovídající chráněnému urbanistickému souboru. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys, prostorová skladba a panoráma.

Městská třída

Dopravně i architektonicky důležitá městská komunikace, která obestavěním nebo doprovodnou zelení organizuje okolní městskou strukturu.

Městský sídelní útvar

Sídelní útvar, vyznačující se zpravidla vyšším soustředěným zastavěním a vyšší úrovní občanského a technického vybavení. Za spodní konvenční hranici se pokládá 5000 obyvatel, převážná část je jich zaměstnána v oblasti zahrnující průmysl, služby, dopravu. Městský sídelní útvar poskytuje pracovní příležitosti a služby také obyvatelstvu příslušného spádového území. Městský sídelní útvar nemusí být „městem“.

Metropole

Původně sídelní město řeckých kolonistů, později pojem pro hlavní město státu, nyní velké město a velkoměsto s metropolitní oblastí. Centrum pracovních příležitostí, kulturního a politického dění v širokém okruhu osídlení.

Mezonet

Slovo mezonet pochází z francouzského výrazu "maisonette", což znamená domeček. Jde o více podlažní (nejčastěji dvoupatrový) byt umístěný v bytovém domě, který je právě ve francouzských a také anglických městech už tradičním druhem bydlení. V našich podmínkách se mezonety budují většinou při rekonstrukci bytového domu propojením dvou bytů nad sebou pomocí vnitřního schodiště (často spojení nejvyššího patra s podkrovím). Někdy je také mezonet dopředu zamýšlený - předem naplánovaná nadstavba na ploché střeše nového objektu. Popularita mezonetů roste především proto, že spojují výhody bydlení v bytě (blízkost centra města) a domě (dostatek prostoru, soukromí, často terasa).

Mikroregion

Region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU.

Minerální stavební materiály

samostatná skupina stavebních materiálů, např. cement, vápno, sádra, písek, štěrk, beton aj., na rozdíl od organických (např. dřevo) nebo kovových stavebních materiálů.

Minimální sklon střechy

stanovený pro určitou střešní krytinu. Předepisují ho výrobci krytiny, případně směrnice nebo normy pro kladení krytiny, které vydala odborná sdružení.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní a lesní hospodářství (s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství), pro myslivost a rybářství v národních parcích, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku. K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo životního prost ředí zabezpečuje a řídí jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území ČR, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody. Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí ČR. Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.

Místní komunikace

Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (obec je jejím vlastníkem). Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní s vlastnostmi odpovídajícími rychlostní silnici.

Mobiliář

Vnitřní vybavení sídel nesouvisející se stavbou (nábytek, umělecké předměty atd.).

Mobilní klimatizace

Patří ke kompaktním typům klimatizace. Jde o klimatizační zařízení, které umístíme v libovolné místnosti, kterou chceme klimatizovat. Zařízení odtud odvádí teplo zpravidla pomocí ohebné hadice oknem ven. Hlavní výhodou mobilní klimatizace je její přenosnost, tedy mobilita. Mobilní klimatizace jsou ale většinou velmi hlučné, proto se v bytech dává přednost klimatizaci dělené.

Modernizace

Podle stavebního zákona jde o takovou stavební úpravu, při níž se jednotlivé konstrukční části stavby nahrazují částmi modernějšími. Modernizace může mít dva různé důvody: opotřebení starých částí nebo potřeba zlepšit technické vlastnosti modernějšími stavebními prvky.

modifikátor úhlu dopadu

parametr vyjadřující poměrnou změnu účinnosti solárního kolektoru s úhlem dopadu slunečního záření vzhledem ke kolmému dopadu; vyjádření úhlově závislých optických vlastností kolektoru

Mokré prostory

Bývají tak označovány všechny prostory bytu nebo domu, kde se vyskytuje tekoucí voda. K mokrým prostorám tak patří například kuchyně, koupelna nebo toaleta.

Mokrý komín

V komínovém průduchu dochází k dlouhodobé nebo trvalé kondenzaci spalin. Teplota vnitřního povrchu komínové vložky nebo stěny je shodná s rosným bodem vodní páry nebo nižší.

Montovaný dům

Prefabrikovaný, typizovaný dům. Staví se tak, že se nejprve zhotoví základy klasickým způsobem a následně se montují jednotlivé připravené stavební dílce. Nejčastějším materiálem používaným pro montované domy, je dřevo. Velkou výhodou montovaných domů je jejich rychlá výstavba a energetická nenáročnost.

Mramor

přírodní kámen, který vznikl z vápence hluboko v zemi za velkého tlaku a vysoké teploty.