Stavební slovník

A| B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W-Z

Pačok

bílý nátěr z vápenné barvy nebo směsi vápenné barvy, bílého cementu či jiných vodnatých nátěrových materiálů na neomítnuté zdivo.

Paleontologický nález

Paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do sou časnosti.

Palisády

kruhové nebo hranaté sloupy, jimiž se např. na svažitých pozemcích vytvoří opěra pro násyp, a tak lze získat rovný terén pro zahradu.

Palladiovský motiv

Sloupkový útvar, který má po stranách obloukem završeného otvoru dva užší otvory uzavřené rovnými římsami, na něž střední oblouk nasedá. Známý je z děl A. Palladia, ale v naší architektuře se uplatnil až v klasicismu 19. století.

Palubky

Jsou to masivní dřevěná prkna, která musí být suchá, aby se po uložení nedeformovala či nesmršťovala.

Památka zapsaná v seznamu UNESCO

Památka zapsaná do Seznamu světového dědictví.

Památkové rezervace

Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, a která vláda České republiky nařízením prohlásí jako celek za památkovou rezervaci spolu se stanovením podmínek pro zabezpečení jejich ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

Památkové zóny

Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historická prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, a které proto ministerstvo kultury po projednání s orgány kraje prohlásí za památkovou zónu spolu se stanovení m podmínek jejich ochrany.

Památná místa

Nemovité věci a jejich soubory (včetně kombinovaných děl člověka a přírody) jež jsou dokladem dějin hmotného i duchovního života lidí v obcích a v krajině jako nositelé hodnot historických, uměleckých, sociálních a technických místního významu.

Památný strom

Mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, které jsou rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášeny za památné.

panel fotovoltaický

solární fotovoltaický kolektor; soubor fotovoltaických článků, serioparalelně pospojovaných pro zvýšení svorkového výkonu

panel solární

solární fotovoltaický kolektor

Papírmaše

Hmota z rozmáčeného papíru, křídy a pojiv (sádry, tmele) tvarovaná formami (kašírováním) a vhodná pro nejrůznější povrchovou úpravu v interiérech (malování, mramorování, imitaci dřeva, kovu atd.).

Parapet

část zdiva nebo zábradlí mezi podlahou a horní hranou parapetní desky. Výška parapetu je 90 (110) cm.

Parcela

Podle katastrálního zákona (zák.č. 344/1992 Sb.) jde o takový pozemek, který je ohraničen některým ze způsobů ohraničení pozemku, a navíc má přesné geometrické a polohové určení, je zobrazen v katastrální mapě a je označen katastrálním číslem.

Parcelace

Dělení pozemku zpravidla pro účely stavební nebo pro jiné účelové využití.

Park

Objekt zeleně, ztvárněný do charakteristického kompozičního celku o výměře nad 0,5 ha a minimální šířce 25 m (historický, městský, lázeňský).

Parkán

Podlouhlá plocha mezi hlavní hradbou a parkánovou zdí zdvojeného fortifikačního pásu hradů a měst.

Parotěsná zábrana

těsnicí vrstva, která zabraňuje průniku vlhkostí do stavebních prvků. Vždy musí být aplikována na teplou stranu, tj. z vnitřní strany stavebního prvku (z místnosti).

Parter

Rovinná část zámeckých zahrad členěná záhony (případně též skromnějšími broderiemi), travnatými palouky, vodními plochami a mezilehlými stezkami, cestičkami a dalšími sypanými plochami.

Parter města

Přízemní část města, obvykle do výše druhého podlaží, kterou člověk nejvíce vnímá a v níž se dostává do bezprostředního styku s městem jako uživatel nebo vnímatel. Zahrnuje povrch terénu, první až druhé podlaží budov, uli ční mobiliář, zeleň atd. Jedná se o zorné pole chodce a místo jeho kontaktu s lidmi i objekty.

Pasivní dům

Dům, který spotřebuje ještě méně energie na vytápění než dům nízkoenergetický - za rok je to maximálně 15 kWh tepla na metr čtvereční plochy. U pasivního domu lze vynechat běžné aktivní vytápění, aniž by to mělo negativní vliv na tepelnou pohodu v domě. Teplo získává pasivní dům ze slunce, ale přijímá jej také od svých obyvatel nebo elektrospotřebičů. Dotápění zajišťují nejčastěji solární panely, tepelná čerpadla, kotel na biomasu či rekuperace. Pro pasivní dům je důležitá kvalitní izolace, ale i správná orientace a tvar stavby - obytné místnosti by měly směřovat na jih.

Pasivní klimatizace

Možnost energeticky úsporného chlazení obytných domů, které je zajištěné jinak než strojní klimatizací. Příjemnou teplotu v interiéru je možné udržet zastíněním, zvýšením odrazivosti povrchů (např. reflexní fólie), větráním s využitím nočního chladu, akumulací tepla do moderních stavebních materiálů nebo využitím adiabatického, případně i solárního chlazení (např. solární komín). Pasivní klimatizace nachází uplatnění v ekologických nízkoenergetických domech, ale i v běžných domech po rekonstrukci.

Pasivní solární architektura

Způsob využití solární energie, kdy k využití slunečního záření dochází pasivními metodami bez použití technických zařízení. Jedná se o domy projektované tak, aby svou konstrukcí zachytily co nejvíce sluneční energie. Vychází se z myšlenky, že sluneční paprsky, které dopadají na stěnu domu, poskytují teplo, které je možné převést dovnitř obydlí. Oblíbeným řešením pro akumulaci slunečního záření je například velké jižní okno.

Pásky

šikmé prvky, které vyztužují konstrukci střechy v podélném směru. Zamezují, aby se vazba zastřešení nesklopila při vodorovném zatížení ve směru hřebene střechy.

Pavilon

Drobná jednoprostorová zahradní architektura (původně francouzsky stan), ale také vystupující blokové části zámeckých budov (větší a výškově převyšující rizality).

Pergola

lehká otevřená zahradní konstrukce, zpravidla jako opora pro popínavé rostliny. Většinou zhotovena ze dřeva.

Pevné tepelně-izolační materiály

Pevné látky, které mají vlastnosti tepelných izolantů. Rozlišujeme dvě skupiny pevných izolantů: pěnové izolace (např. pěnový polystyren, extrudovaný pěnový polystyren, pěnový polyuretan) a vláknité izolace (např. skelná vata, minerální vata, ovčí vlna).

Piano nobile

Šlechtické (vznešené), obvykle první patro (druhé podlaží) zámků s reprezentačními a panskými místnostmi. Vedlejším a provozním potřebám sloužilo piano domesticale (služebnické patro).

Pigmenty

v rozpouštědle anebo pojivu nerozpustné organické či anorganické barvivo.

Pilastr

Svislý stavební prvek převážně napodobující přízední polopilíře vyznačující se většinou patkou a vždy hlavicí. Prostupují jedním nebo více patry (vysoký pilastrový řád), mohou být zdvojené nebo srůstající (svazkové pilastry).

Pilová střecha

Střecha, která vzniká opakováním střech pultových nebo asymetrických sedlových. Dříve nacházela uplatnění na rozlehlých továrních halách nebo dílnách, přičemž svislé části střechy zpravidla sloužily jako světlíky. V současnosti stavaři upřednostňují střechy z předpjatých či lepených konstrukcí.

Plán využití ploch

Základní část územního plánu, ve které se závazně stanoví funkční využití ploch pro celé území obce.

Plánovací smlouva

Plánovací smlouva řeší spoluúčast na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané infrastruktury (technické, dopravní, sociální, vzdělávací apod.), umožňující nebo podmiňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území způsobem, který by nezhoršoval jeho dosavadní stav.

Plánovací souhlas

Plánovací souhlas je povinný podklad obce k územnímu řízení v případech, kdy pro dané území není schválen územní plán a je navrhována změna v nezastavitelném území nebo je navrhován takový záměr v zastavitelném území, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí.

Plány péče o vybraná zvláště chráněná území

Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody.

Platnost územního rozhodnutí

Územní rozhodnutí platí tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci. Nepozbývá platnost, jestliže byla v této lhůtě podána žádost o vydání stavebního povolení nebo rozhodnutí, které plní obdobnou funkci. To neplatí, jestliže žádost o toto rozhodnutí byla zamítnuta, nebo jestliže bylo řízení zastaveno pro nedostatek součinnosti žadatele anebo proto, že vzal svou žádost zpět. Platnost územního rozhodnutí může být na žádost podanou nejpozději posledního dne platnosti územního rozhodnutí prodloužena, a to nejvýše o jeden rok.

Plocha

je prostor ohraničený uzavřenou linií – tj. linií, ve které žádný z koncových bod ů jejích úseček není volný – a je určený právě jedním definičním bodem. Ohraničující linie (polygon) je tvořena z prvků jedné třídy, skupiny nebo podskupiny.

Plocha monofunkční

Plocha určená pro stanovenou funkci, která vylučuje využití pro jiný typ funkcí s výjimkou tzv. funkcí doplňkových a výjimečně přípustných.

Plochá střecha

na rozdíl od šikmé střechy se plochá střecha dá zbudovat nad jakýmkoliv půdorysem. K odvedení srážkové vody postačuje sklon přibližně 3 %.

Plovoucí podlaha

Druh podlahy, která není pevně spojena se spodní podkladní vrstvou, ale je na ní volně položena. Ve své skladbě obsahuje zvukově-izolační vrstvu a je tak ideální pro řešení kročejového hluku. Plovoucí podlaha je obvykle složena z jednotlivých desek, tzv. lamel - ty se buď navzájem spojují lepidlem v drážkách, nebo se na sebe navazují speciálním suchým nelepeným spojem (zámkový způsob). Hlavní výhodou plovoucí podlahy je, že ji lze snadno rozebrat a případně položit někde jinde. Podle materiálu použitého na nášlapnou vrstvu se plovoucí podlahy dělí na: laminátové, dřevěné, korkové, vinylové.

Plynovod

Rozvodné zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa výroby, těžby nebo uskladnění až k regulační stanici nebo plynovodní přípojce.

Plynový spotřebič

Domácí spotřebič, který jako zdroj energie využívá zemní plyn. K nejpoužívanějším plynovým spotřebičům u nás patří plynové kotle, ohřívače vody či sporáky.

Pochozí střecha

Plochá střecha, která zároveň slouží jako prostor pro pohyb osob. Střešní konstrukce zajišťuje mimo funkce střechy ještě další požadavky uživatelů objektu - umožňuje například posezení, rekreaci či sport.

Podesta

zvýšená podlahová plocha. Podesta je též vodorovná plošina v místě změny směru schodiště.

podíl solární

poměr solárních zisků, dodaných solární soustavou, k celkové potřebě tepla v soustavě (za určité období)

Podkroví

Přístupný vnitřní prostor nacházející se nad posledním nadzemním podlažím přímo pod střechou. Je vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi. Na rozdíl od půdy slouží k účelovému využití, např. jako byt či ateliér.

Podlahová krytina

pojem zahrnuje všechno, co se položí nebo nalepí na podklad. Jsou známy různé druhy podlahových krytin: korek, linoleum, PVC, koberec, atd.

Podlahová lišta

zakrývá spáru mezi podlahovou krytinou a stěnou.

Podlahová vpust

ve sklepních prostorách nebo v koupelnách je voda odváděna podlahovou vpustí přímo do kanalizačního systému. Osvědčené hlavně v bezbariérových bytech.

Podlahová vyrovnávací hmota

nanáší se k vyrovnání podkladové vrstvy, která má rýhy, malé prohlubeninky nebo je nerovná.

Podlahové topení

způsob vytápění, při němž se netopí otopným tělesem, ale podlahou. Akumulátorem tepla je vrstva, v níž je uložen stočený topný kabel, trubky.

Podlahové vytápění

Způsob vytápění, při němž se netopí otopným tělesem, ale podlahou. Jde tedy o velkoplošnou vytápěcí soustavu. Podobně jako jiné vytápěcí soustavy má i podlahové vytápění dvě základní části - zdroj vytápění a topnou část. Topná část je zabudovaná do podlahy a zabetonovaná (sálavé systémy) nebo je uložena do plechových van (konvekční systémy). Zdrojem vytápění mohou být nejrůznější zařízení jako kotel na plyn, elektrokotel, solární panely, tepelné čerpadlo nebo různé kombinace těchto zdrojů. Podle způsobu předávání tepla pak rozlišujeme podlahové systémy sálavé (teplovodní, elektrické) nebo konvekční (teplovzdušné).

Podlaží nadzemní, podzemní

Podzemní podlaží, má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá se po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví.

Podlažnost

Podlažnost lze mj. definovat také ve formě indexu, a to jako podíl hrubé podlažní plochy ku zastavěné ploše. Hovoříme-li o zástavbě čítající několik objektů, získáme „průměrnou podlažnost“.

podpora vytápění

přitápění; částečné předávání výkonu (solární soustavy) do okruhu vytápění

Pohlcování hluku

U některých místností je více než jinde důležitá doba doznívání zvuku. Pohlcování hluku lze regulovat použitím materiálů pohlcujících zvuk.

Pohled

nárys fasády na stavebních výkresech. Nejčastěji se označuje podle orientace ke světovým stranám, např. východní pohled, jihozápadní pohled.

Pohledová hrana

Horizontální, v pohledech souvisle působící soubor hmot, zeleně nebo jiných přírodních prvků.

Pohledové stanoviště, pohledová linie

Bod nebo trasa, z nichž existují významné pohledy na dané území.

Pohledový horizont

Pohledové horizonty uzavírají jednotlivé panoramatické pohledy, jsou vztaženy k jednotlivým pohledovým stanovištím.

pohltivost, činitel pohltivosti

poměr zářivého toku pohlceného prvkem ozářené plochy k dopadajícímu zářivému toku

Pohyblivé vnitřní stěny

nenosné stěny, které lze horizontálně nebo vertikálně posouvat. např. posuvné nebo skládací stěny.

Pojistková skříň

jsou v ní jištěny jednotlivé elektrické okruhy automatickými pojistkami.

Pojízdná střecha

Plochá střecha, která zároveň slouží jako prostor pro pohyb osob a vozidel. Většinou jde o střechy garáží, obchodních středisek, nádraží a podobně.

pokrytí solární

viz podíl solární

poledne sluneční

místní denní čas, kdy Slunce prochází pozorovatelovým poledníkem (jeví se pozorovateli na obloze nejvýše)

Politika územního rozvoje

Nástroj plánování na celostátní úrovni, zaměřený na koncepční otázky využívání území a požadavky jeho změn v dlouhodobém výhledu.

Polosloup

Konstrukční a členící (nefunkční)svislý prvek vystupující z plochy zdi oble (polosloup, též z pilíře), nebo pravoúhle (polopilíř - varianta mělčího pilastru).

Polovalba

Sklonitá, tak zvaně useknutá střešní plocha na kratší straně střechy. Nachází se nad štítem.

Polyfunkčnost, monofunkčnost

V urbanismu je polyfunkční objekt, zóna nebo území zahrnující více různých funkcí. V obecné rovině se může jednat i např. o věc, zařízení apod., které lze pro více funkcí použít. Opakem uvedeného je monofunkčnost.

Polygonální

Na půdorysu mnohoúhelníkový, přeneseně mnohostěnný, víceboký.

poměr koncentrační

poměr plochy apertury k ploše absorbéru (geometrický koncentrační poměr), používá se pro tepelné kolektory; poměr ozáření apertury k ozáření absorbéru (koncentrační poměr ozáření), používá se pro FV kolektory

Pořizování územně plánovací dokumentace

O pořízení ÚPD rozhoduje ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení. Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků. Pořizování zahrnuje vypracování, projednání a schválení zadání, zpracování konceptu řešení, projednání konceptu řešení, vypracování souborného stanoviska, zpracování návrhu a projednání návrhu ÚPD. Náklady spojené s po řízením ÚPD hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může požadovat částečnou, nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení ÚPD od právnických nebo fyzických osob, podnikající ch podle zvláštních předpisů, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení ÚPD vyvoláno.

Pórobeton

Druh lehkého betonu, který je charakteristický objemovou hmotností do 2000 kg/m? (v suchém stavu) a dobrými tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi. Pórobeton se vyrábí z cementu, křemičitého písku, vody a plynotvorné přísady. Vylehčení betonu se při výrobě dosahuje vytvořením pórů přímo do vlastní hmoty. Tvárnice, které nejsou vypalovány, ale tvrdnou působením páry, se následně používají při výstavbě mokrou cestou. Velkou výhodou pórobetonových tvárnic je jejich nižší hmotnost než hmotnost klasických cihel.

Porobetonové tvárnice

patří do skupiny lehkých betonových tvárnic, jsou vyrobeny z cementu, křemičitého písku, vody a plynotvorné přísady. Pórobetonové tvárnice nejsou vypalovány, ale tvrdnou působením páry.

Portál

Architektonicky pojednaný vstup či vjezd. Je-li rámován polosloupy a nadpražní římsou (kladím), jde o portál edikulovaný. Nástavce (supraporty) obsahují často nápisy a erby majitelů či stavebníků.

Portikus

Otevřená sloupová předsíň, i velmi mělká, s volně stojícími sloupy nebo pilíři. Pokud nese balkon, jde o balkónový portikus (běžný a doplňovaný hlavně v klasicismu).

Posouzení EIA

hodnocení vlivu na živ. Prostředí. Provádí se pro zákonem stanovené investičních záměry (tj. ty, které mohou významně ovlivnit životní prostředí). Dokumentace EIA zkoumá projekt z hledisek vlivu na ekosystémy, vlivu na antropogenní systémy, vlivu na obyvatelstvo, velkoplošných zásahů do krajiny.

Postament

Podnož (např. hranolová pod sloupky).

Potěr

nanáší se na nosný podklad, např. na betonový strop. Mezi potěr a podklad je možno vkládat izolační nebo separační vrstvu.

Povolování staveb

Stavby, jejich změny a udržovací práce se mohou uskutečňovat jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, při stavbách každého druhu bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje u změn stávajících staveb. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby.

povrch neselektivní

povrch, jehož optické vlastnosti, tj. odrazivost, pohltivost, propustnost a emisivita jsou nezávislé na vlnových délkách jak v oblasti krátkovlnného, tak dlouhovlnného záření (vykazují obdobné hodnoty)

povrch selektivní

povrch, jehož optické vlastnosti, tj. odrazivost, pohltivost, propustnost a emisivita jsou závislé na vlnových délkách dopadajícího záření (různé hodnoty při různých vlnových délkách)

Požární odolnost komínu

Schopnost komína zabránit vznícení hořlavých látek vyskytujících se v jeho blízkosti.

Pozdržení splátky

aby byla jistota, že řemeslné práce budou řádně vykonány a že bude dodržen termín, může stavebník dohodnout zadržení splátky ve výšce až 5 % čisté dohodnuté sumy.

Pozední věnec

Pozední věnec ztužuje obvodovou konstrukci. Dům ztužuje v horizontálním směru, v úrovni nebo těsně pod úrovní stropu v každém podlaží a pod pozednicemi. Na věnec jsou položeny buď nosníky stropu, nebo pozednice (v podkroví). Věnec bývá vyrobený nejčastěji ze železobetonu, zvenčí a někdy i zevnitř je opatřen věncovkami.

Pozednice

Vodorovný trám, který probíhá podélně krovem (nosnou konstrukcí střechy) a ukončuje obvodovou stěnu domu. Pozednice je pevně spojena s nosnou zdí budovy a podpírá krokve. Protože je uložena na nosné zdi budovy, umisťuje se zpravidla naplocho a je třeba, aby byla dobře ukotvena.

Pozemek

Pozemek - přesně vymezená část zemského povrchu (tj. souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů. Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitostí. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky, blíže určující druh pozemku.

Pozemková kniha

veřejný soupis, v němž jsou zaneseny všechny pozemky

Pozemková mapa

jsou v ní. např. posuvné nebo skládací zakresleny všechny parcely se stěny. svými čísly.

Pozemkové úpravy

Pozemkové úpravy jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. Pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. O provedení pozemkových úprav a souvisejících úkonech rozhoduje okresní pozemkový ú řad za podmínek stanovených zákonem. Schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci.

Práh

Spodní vodorovná část zárubně dveří.

Práva sousedů

kdo staví a má sousedy, musí brát ohledy na jejich práva. Stanovení těchto práv je zahrnuto ve stavebním zákoně.

Přechodně chráněné plochy

Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu.

Předkupní právo

Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit, nap ř. darovat. Předkupní právo může být sjednáno ve smlouvě kupní, ale i ve smlouvě směnné, na kterou se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě kupní. Předkup právo zavazuje pouze toho, kdo slíbil nabídnout věc ke koupi, ale může být sjednáno i jako věcné právo, takže pak zavazuje i právní nástupce povinné osoby. Toto právo je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází ani na dědice oprávněné osoby.

Předměstí

Území, které s městem přímo souvisí a tvoří funkční součást jeho organismu, je však od něho odděleno hranicemi historickými, administrativními atd. Nejčastěji na počátku 19. století vznikají po obvodu historicky vymezeného města území, charakterizovaná mísením průmyslu, dopravy a bydlení. Uplatňuje se v nich často volnější, neorganizovaná struktura zástavby.

Předsazená fasáda

před nosnou vnější stěnu předsazená fasáda jako obložení. Předsazená fasáda má pouze estetický účel a funkci ochrany před povětrnostními vlivy.

Předzahrádka

Prostor mezi obytným domem a chodníkem, resp. komunikací. Předzahrádka má především okrasnou funkci, obsahuje rostliny či květiny.

Prefabrikát

Díl stavební konstrukce vyrobený v průmyslovém závodě. P. se vždy používaly při stavbě ocelových konstrukcí. V betonových konstrukcích se uplatnila prefabrikace později. Jako železobetonové p. se vyrábějí hl. nosné konstrukce staveb obytných (stěnové a stropní panely), staveb prům. (halové vazníky), staveb mostních a různé menší dílce, např. sloupky, stožáry, cementové trouby, železobetonové piloty, p. pro doly, zeměd. ap. P. betonové se zhutňují na vibračních stolech a tvrdnutí se urychluje propařováním betonu.

Prejz

Starý typ pálené střešní tašky. Konstrukce tašky, která se skládá ze dvou dílů, umožňuje pokládku i do komplikovaných oblých tvarů. S prejzovou střešní krytinou se dodnes setkáme v historických centrech měst a u sakrálních staveb.

Překlad

horní vodorovné konstrukční ohraničení otvoru ve stěně (okenní překlad, dveřní překlad).

Přerušovač tahu

Zařízení sloužící ke snížení podtlaku v sopouchu, který ovlivňuje spalování spotřebičů na plynná nebo kapalná paliva s atmosferickým hořákem. Součástí přerušovače tahu bývá pojistka zpětného tahu.

Přesah střechy

část střechy, která přečnívá před vnější zdi

Presbyterium

Vystupující prostor kostela (kaple s oltářem), kněžiště.

Přetlakový spotřebič

Často jde o ocelový kotel na kapalná a plynná paliva, který je vybavený hořákem s nuceným přívodem vzduchu. Ventilátor hořáku kryje tlakovou ztrátu způsobenou nasáváním vzduchu pro spalování a průtokem spalin.

Převzetí hrubé stavby

hrubou stavbu musí převzít stavební úřad. Na místě je zkontrolováno, zda se stavba shoduje s předloženým projektem a návrhem.

Převzetí stavby (kolaudace)

úřední potvrzení, že objekt nemá z hlediska stavebního zákona a stavební techniky žádné nedostatky, a je tedy připraven k užívání.

Příčné větrání

vzniká, když otvory pro přívod a odvod vzduchu leží na opačných stranách.

Přihrádek

Neširoká, k hlavní hradbě přihrazená plocha, využitá též komunikačně, širší parkán.

Příhradový vazník

Moderní lehká tesařská konstrukce podepírající střechu. Skládá se z horního a dolního pásu, které jsou pospojovány svislicemi a příčkami. Konstrukce je obvykle (ale ne vždy) trojúhelníkového tvaru a většinou je vyrobena z prutů stavebního řeziva stejné tloušťky, spojených v jedné rovině použitím kovových styčníkových desek nebo desek z překližky. Velkou výhodou příhradových vazníků je snadná prefabrikace a rychlá montáž. Příhradové vazníky se většinou používají na střechách mírného sklonu bez půdních prostor.

Přímé větrání

přirozené větrání, které nastává při úplném otevření okna.

Příměstská zóna

Též „zájmová oblast města“. Území vně městského obvodu, které má silné vazby s městem a o které město projevuje eminentní zájem. Užší příměstská zóna je charakteristická typem příměstského osídlení, jsou do ní i vysunuty některé městské funkce. Širší příměstská zóna je využita pro speciální zemědělskou výrobu, těžbu stavebních hmot atd., tvoří však často též rekreační zázemí města, obsahuje zdroje pitné vody apod.

Přímotopné podlahové vytápění

Druh podlahového vytápění, kdy topnou část uloženou v podlaze kryje jen malá vrstva betonu. Například u přímotopného elektrického podlahového vytápění se rohože pokládají přímo pod podlahovou krytinu - topný náběh je ve srovnání s teplovodním vytápěním okamžitý, na druhou stranu teplo v místnosti nevydrží dlouho.

Přípravné práce

Přípravné práce pro vznik územně plánovací dokumentace zahrnují: a) vymezení řešeného území v mapových podkladech, b) shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území, c) vyhodnocení uvedených podkladů a informací.

Přípustnost staveb

Umístění stavby do dané regulované plochy může být : přípustné (tj. bez omezení, ovšem za podmínek determinace příslušnou právní úpravou), podmíněně přípustné (pokud jsou kromě podmínek daných právní úpravou splněny i další podmínky uvedené v regulativu) výjimečně přípustné (pokud se výslovně v regulativu uvedený předpoklad výjimečnosti nedostává do rozporu s právní úpravou a neexistuje vhodnější alternativní řešení) anebo nepřípustné (tj. neproveditelné přinejmenším v době platnosti dané územně-plánovací dokumentace).

Přírodní hodnoty území

Jde o takové nesporné kvality, které byly v daném území vytvořeny bez působení člověka.

Přírodní památka

Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

Přírodní park

Přírodní park je rozsáhlejší území, zpravidla nad 1000 ha, s významnými soust ředěnými estetickými hodnotami, které sice nespadá do kategorie zvláště chráněných území jmenovitě uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny, avšak může být zřízeno jako přírodní park orgánem ochrany přírody (nejčastěji referátem životního prostředí okresního úřadu) obecně závazným předpisem, v němž může být stanoveno omezení takového využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Přírodní podmínky

Soubor faktorů, kterými je charakterizována lokalita nebo stanoviště (klima, geologické, pedologické a hydrologické poměry, reliéf terénu apod.).

Přírodní rezervace

Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystém ů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.

Přírodní sklep

pravý přírodní sklep má stěny z pálených cihel a podlahu z udusané zeminy. V takovém prostoru je stálá teplota a vlhkost vzduchu.

Přírodní zdroj

Přírodní zdroj je část živé a neživé přírody, kterou člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb.

Přísady

materiál (směs písku a štěrku) rozličné zrnitosti, který se přidává do betonu.

Přístavba

Druh změny dokončené stavby. Přístavbou se mění objem stavby - stavba se zvětšuje půdorysně.

Přístřešek

zastřešení domovních dveří nebo místa vstupu do domu.

Přivaděč místní

Úsek silniční komunikace od poslední křižovatky v síti místních komunikací po zaústění do dálnice, do silnice pro motorová vozidla, do autodráhové nebo jiné nadřazené komunikace. Je vyhrazen pro vozidla, mající přístup na nadřazenou komunikaci.

Problémový výkres

Průzkumy a rozbory obsahují problémový výkres, který souhrnně znázorňuje hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, jež má řešit ÚPD.

Prodejní plocha

Hrubá podlažní plocha maloobchodního zařízení, kde při prodeji zboží dochází ke kontaktu se zákazníkem (nikoli tedy sklady, komunikace, související administrativní plochy ani nezbytná příslušenství).

Program obnovy vesnice - Program obnovy venkova

Program obnovy venkova navazující na dřívější Program obnovy vesnice je ucelený koncepční dokument, jehož záměrem je reálná obnova vesnice a venkovského prostoru. Vytyčuje cíle významné pro celý stát i pro konkrétní obce. Jde především o udržení, obnovu a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, rozvoj hospodářství, obnovu stavebního fondu i místního rázu jednotlivých venkovských obcí a o udržení, obnovu a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu okolní zemědělsky využívané krajiny při zachování a rozvíjení její přírodní a estetické hodnoty. Program obnovy venkova představuje jak metodické východisko pro přípravu místních programů obnovy jednotlivých obcí, tak dotační titul, ze kterého je přispíváno obcím na konkrétní akce. Velký důraz je kladen také na rozvíjení participace obyvatel, jednotlivců i různých spolků či organizací, na obnově a rozvoji obce. Součástí programu je každoročně pořádaná soutěž o titul Vesnice roku.

Program péče o krajinu

Společný program Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR je zaměřen na podporu ochrany a tvorby krajiny. Jeho cílem je zachování a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny (především ekologických a vodohospodářských), kladné ovlivnění tvorby krajiny a omezení nevhodných způsobů využívání krajiny.

Program regenerace historických měst

Je souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst. Program je opětné obnovení kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí historických sídel, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit, za předem dohodnutých podmínek ochrany. Regenerace v podstat ě znamená soubor zhodnocujících činností (přestavby, rekonstrukce, modernizace atd.), při nichž je zachována podstata urbanistické struktury i jednotlivých objektů. Cílem je zhodnotit prostředí, prostorovou kompozici, urbanistické soubory i objekty a zabezpečit estetický výraz, vhodnou funkční náplň a vyhovující provozně technické vybavení.

Program revitalizace říčních systémů

Program revitalizace říčních systémů ČR vznikl v roce 1992 a zahrnuje čtrnáct okruhů aktivit, které je možno shrnout následovně: zvýšení retenční schopnosti krajiny, náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, obnova přirozené funkce toků a jejich koryt. Koncepční, posuzovací a kontrolní úlohu v rámci PRŘS provádějí orgány MŽP ČR. Je hrazen z vládních prostředků.

Program rozvoje územního obvodu obce

Program rozvoje územního obvodu obce je integrovaný plánovací dokument, dle něhož obec zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu životního prostředí. Dlouhodobě tento dokument formuluje strategické cíle rozvoje. Na střednědobé plánovací úrovni slouží zejména pro formulaci zadání plánovacích dokument ů (komplexních, územních i odvětvových) pro jednotlivé akce. V krátkodobé plánovací úrovni umožňuje kvalifikovaná rozhodnutí v souladu se strategickými cíli jak zástupcům obecní samosprávy, tak podnikatelské veřejnosti. Schvalování programu rozvoje patří do samostatné působnosti obce a je vyhrazeno zastupitelstvu obce, stejně jako kontrola plnění programu rozvoje.

Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku

Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (okresu, regionu nebo skupiny okresů regionu) má za cíl analyzovat podmínky pro zjištění žádoucí úrovně infrastruktury vodohospodářského rozvoje územního celku. Má stanovit základní koncepci rozvoje zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod pro danou oblast, s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů. Dokument má být průběžně aktualizován a schopen pružně přijímat nové vstupy a údaje. Tento program se zpracovává dle pokynu ministerstva zemědělství.

Projektant

Fyzická nebo právnická osoba, která je ve smluvním vztahu investorovi odpovědná za zpracování příslušných částí dokumentace. Tento je i označením profese, respektive fyzické osoby vyhovující kvalifikačním nárokům (např. autorizovaná osoba ve výstavbě).

Projektování

Obecné označení pro proces, v němž se navrhuje řešení určitého konkrétního projektu (ve smyslu záměru) v jednotlivých fázích jeho přípravy a realizace Ve výstavbě chápeme projektování jako tvorbu dokumentace projektů.

Projektové podklady

Jakékoliv podklady potřebné pro zpracování dokumentace určitého projektu (informace o dodávkách, výrobcích atd.).

Proluka

Nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění.

propustnost, činitel propustnosti

poměr zářivého toku procházejícího tělesem k toku dopadajícímu

Prostupnost území

Prostupnost území je obecný pojem, který je odvozen od potřeby odbourávat stávající bariéry v prostupnosti území, zejména pro pěší a zabránit vzniku nových bariér v území. Cílem prostupnosti území je zachovat, případně vytvořit nové průchody nebo průjezdy ve směru pohybu lidí, například ve vazbě na zastávky MHD, školy, základní služby a vybavenost (jako jsou nap ř. obchody, zdravotnictví, veřejná správa, zábavní zařízení), sportovní a rekreační možnosti, významná pracoviště a další specifické aktivity. Prostupnost území může být zajištěna veřejně přístupnými komunikacemi a prostranstvími, chodníky, průchody a pasážemi a měla by být zajištěna nepřetržitě. V odůvodněných případech může být omezena na denní dobu, například u obchodních pasáží, vybraných parků či rekreačních ploch. V takových případech musí být v blízkosti k dispozici náhradní, časově neomezený průchod.

Protihluková ochrana

při venkovní hladině hluku 62 dB (hluková hladina 3) se užívají okna protihlukové třídy 3. Tato okna vykazují ověřenou míru zvukové izolace 37 dB. Snižují hladinu hluku v prostoru na 25 dB.

Protipožární dveře

dveře, které chrání proti ohni, je nutno zabudovat do protipožárních stěn a kotelen.

Protipožární stěna

vnější nebo dělicí stěna, která má při požáru na delší dobu zabránit rozšíření ohně.

Provozovatel informačního systému veřejné správy

Provozovatelem informačního systému veřejné správy se rozumí subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje.

Průmyslový obvod

Plánovitě řešená ucelená část zóny pro průmyslovou výrobu, v níž jsou koordinovanou výstavbou nebo přestavbou soustředěny průmyslové závody, které na základě sdružených investic staví a využívají společné komunikace a zařízení dopravy, technické sítě a zařízení, případně budovy a zařízení sociální aj. Průmyslové obvody mohou být vnitroměstské, okrajové i mimoměstské.

Průtokový ohřívač

přístroj, který ohřeje čerstvou vodu z vodovodu při průtoku tenkými trubkami na požadovanou teplotu.

Průvlak

vodorovný nosník, který přebírá zatížení stěny nebo stropu a přenáší ho na stěny, podpěry nebo sloupy.

Pseudoslohy

Bezduché napodobení starších slohů v druhé polovině 19. století (viz eklekticismus). Na rozdíl od částečně tvůrčího uplatnění v první polovině téhož století (neogotika).

Půda

Vnitřní prostor, který se nachází mezi stropem posledního podlaží a krovem. Tento stavebně nevyužití prostor má zkosený strop, sníženou světlou výšku a je obvykle špatně tepelně izolován. Je buď prázdný, nebo slouží jako úložiště nepotřebných věcí, přístup umožňuje schodiště nebo žebřík. Moderním trendem je vybudovat zde půdní vestavbu a prostor využít jako obytný prostor.

Půdice

Nejnižší místo v komínovém průduchu nebo nejnižší místo společného sběrače v komíně.

Půdní nadezdívka

Prvek, který vznikne zvýšením vnější zdi budovy nad strop nejvyššího podlaží. Půdní nadezdívka se realizuje pro lepší využití prostoru podkroví.

Pultová střecha

Střecha, která má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty - dva boční a jeden hřebenový. Pultová střecha nachází uplatnění především u staveb, které jsou umístěné na hranici pozemku, ale také na přístavky, případně na části činžovních domů, jež podélně přiléhají k sousedním domům. Pultové střechy se nově také využívají na zastřešení aktivních solárních domů, protože přinášejí větší plochu (otočenou směrem na jih) využitelnou pro instalaci solárních panelů.

Pultový vazník

Vazník, který má tvar pravoúhlého trojúhelníku a jeden horní pás.

Putti

Ozdobné plastiky nahých děcek, bezkřídlí andělíčci.

PVC

Polyvinylchlorid. Druhá nejpoužívanější umělá hmota na zemi. Vyrábí se polymerací vinylchloridu a od většiny běžných plastů se liší obsahem chloru. Jednou z nejčastějších oblastí využití PVC je stavebnictví, kde tento materiál v masovém měřítku nahrazuje tradiční materiály jako dřevo, beton či textilie.