A| B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W-Z

Úbočí

Také úžlabí. Sklonitá průsečnice střešních ploch, k níž sestupují střešní plochy od hřebene nebo nároží.

Účastník řízení

Ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. Účastníkem řízení je dále i ten, komu zvláštní předpis toto postavení přiznává.

Účastník územního řízení

Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.

Účelová komunikace

Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

účinnost kolektoru

poměr energie přenášené teplonosnou látkou za určité časové období k součinu definované kolektorové plochy a slunečního ozáření dopadajícího na kolektor ve stejném časovém intervalu za ustálených podmínek

účinnost optická

účinnost kolektoru, při níž střední teplota absorbéru je rovná teplotě okolního vzduchu (nulové tepelné ztráty); zjednodušeně se označuje účinnost kolektoru, při níž střední teplota teplonosné látky je rovná teplotě okolního vzduchu

Účinnost rekuperace

Také účinnost zpětného získávání tepla. Představuje míru využití odpadního tepla při předehřívání chladného, čerstvého vzduchu. Účinnost rekuperace se teoreticky pohybuje mezi 0 a 100%. Nulová účinnost je účinnost otevřeného okna (vzduch je bez užitku odváděn), stoprocentní účinnost je technicky nerealizovatelná (přiváděný vzduch by se od odváděného ohřál na jeho původní teplotu). Více viz heslo Reálná účinnost rekuperace.

úhel dopadu

úhel mezi spojnicí středu Slunce a ozářené plochy a vnější kolmicí (normálou) vztyčenou nad ozářenou plochu

Úkos

spojení dvou dřevěných nebo kovových částí pod 45° úhlem tak, že vytvoří 90° úhel.

Ulice obchodní

Záměrné seskupení obchodních zařízení, intenzivně využívajících obě strany uličního prostoru. Typický je tak řka výhradně pěší pohyb v jedné nebo více úrovních, dopravní obsluha a zásobování nejčastěji zvenčí ulice nebo z podzemí.

Ulice obytná

Ulice se zklidněnou dopravou (komunikace podružného, obslužného významu), jejíž obytný charakter, zdůrazňuje stromořadí, nízká zeleň, drobná architektura atd.

Uliční čára

Hranice mezi regulovanou (nebo „regulační“) parcelou a veřejným prostranstvím případně veřejným komunikačním prostorem. Uzavřená uliční čára logicky vymezuje blok.

Uliční soustava

Uliční systém, osnova, síť. Uspořádání ulic vzájemně spjatých podle dopravní důležitosti v charakteristický celek. Ve stavbě měst představuje prostředek organizace a členění města v podobě volného nebo pravidelného systému, v osnov ě pravoúhlého, radiálně okružního a organického řádu.

Ultrazvuk

zvuk s kmitočtem nad hranicí 20 000 Hz, který lidské ucho nezachytí.

Umělý komínový tah

Podtlak v sopouchu, který je uměle vytvořený pomocí zařízení na nucený odtah spalin (např. ventilátorem).

Únosné zatížení území

Takové zatížení území lidskou činností, při němž nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability.

Úprava vody

čištění znečištěné vody tak, aby vyhovovala příslušným požadavkům na pitnou nebo užitkovou vodu.

Urbanismus

Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, z něhož se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně-plánovací činnosti - územnímu plánování. Jako vědní obor zkoumá urbanismus teoretické i praktické problémy tvorby i přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence i zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení.

Urbanistická kompozice

Cílevědomá skladba přírodních a stavebně hmotných prvků do prostorově se uplatňujících souborů, které vytvářejí vyhovující materiální prostředí lidí jako integrující součást jejich životního prostředí.

Urbanistická studie

Urbanistická studie je územně plánovací podklad, který řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Urbanistická studie se zpravidla zpracovává pro území obce nebo její části, výjimečně pro území více obcí. Používá se zejména pro získání variantních řešení a na ověření urbanistické koncepce pro územní plán obce nebo regula ční plán. Zpracovává se i pro řešení vybraných problémů v území. Obsah a rozsah urbanistické studie se stanoví v jejím zadání. Má-li být využita při pořizování územního plánu obce nebo regulačního plánu, vychází se při stanovení jejího obsahu a rozsahu přiměřeně z obsahového standardu příslušné územně plánovací dokumentace.

Urbanistický detail

Prvek nebo soubor prvků vybavení urbanistického celku nebo jeho části (strom, pomník, socha, osvětlovací stožáry).

Urbanistický řád

Podmínky pro zastavění jednotlivých pozemků.

Urbanistický soubor

Hmotové a prostorové seskupení budov, majících jednotící urbanistickou kompozici v použitém řádu zastavovací soustavy.

Urbanita

Výsledné vnější působení urbanistické tvorby a oživení lidských sídel jeho obyvateli…

Urbanizace

Mnohostranný sociálně ekonomický proces, vyznačující se koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností (funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd.

Urbanizační osa

Důležitá dopravní trasa, souběh dopravních tahů, nebo jiná významná osa, tvořící organizační prvek osídlení. Kolem této osy se vytváří urbanizační prostor.

Urbanizační prostor

Území v okolí jader sídelních regionálních aglomerací, větších měst a významných dopravních tahů, které má příznivé podmínky pro rozvoj procesu urbanizace a vznik homogenní sídelní struktury.

Ústí komína

Část komína. Místo, kde spaliny opouštějí komínový průduch (případně komínový nástavec) a vstupují do volného ovzduší.

Ústřední vytápění

teplo pro celou budovu se vyrábí v centrální kotelně, ve vytápěcím kotli, kde je k vytápění využíván olej, plyn, uhlí nebo dřevo.

Ústřední zdroj tepla

Spotřebič paliv sloužící k výrobě tepla, které je prostřednictvím teplonosné látky přenášené do míst jeho spotřeby.

Uzavíratelný spotřebič

Spotřebič paliv, který umožňuje regulovat přívod spalovacího vzduchu nasávaného z prostoru (většinou místnosti), ve kterém je umístěn. Na množství nasávaného vzduchu má vliv podtlak v sopouchu.

Uzavřený spotřebič

Také spotřebič v provedení C. Spotřebič paliv, který odebírá spalovací vzduch z venkovního ovzduší nebo ze společného komína. Spaliny pak odvádí do téhož ovzduší.

Území

Vybraná část zemského povrchu. Pojem území však do určité míry zahrnuje i to, co se nachází pod a nad tímto povrchem.

Území k přestavbě

Část území obce vymezená v územním plánu ke změně využití. Územní plán rovněž stanoví, ve kterém území lze měnit využití na základě územního rozhodnutí a ve kterém na základ ě regulačního plánu.

Území polyfunkční

Území určené pro více funkcí. Jeho funkční, doplňkové a výjimečně přípustné využití určuje funkce, které je možno v území umísťovat, případně povolovat jejich změny.

Územně plánovací podklady

Územně plánovací podklady jsou informačním systémem veřejné správy na úseku územního plánování. Obsahují informace (data) o stavu území, limitech využití území a ostatních faktorech, ovlivňujících využitelnost území.

Územně technické podklady (ÚTP)

Účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území. Obsahují podstatné informace o stavu, možnostech a limitech využití území a jiných závazných omezeních, vyplývajících z právních předpisů, schválené územně plánovací dokumentace a platných správních rozhodnutí. ÚTP se zpracovávají způsobem, umožňujícím zejména využití pro zpracování územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů, územní rozhodování a pro další potřeby veřejné správy, např. v digitální podobě. Průběžně se aktualizují.

Územní generel

Řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny. Územní generel se zpracovává, je-li ú čelné ověřit samostatně řešení některé složky osídlení a krajiny, mající podstatný vliv na využití území.

Územní nařízení

Územní nařízení je nástrojem, který z důvodu veřejného zájmu, jež mají časově omezenou platnost, upravuje poměry v území formou právního předpisu. Územní nařízení je nařízení o stavební uzávěře a nařízením o asanaci území.

Územní ochrana

Územní ochrana je na celostátní úrovni vyjádřena vyhlášením národních parků, rezervací a chráněných území a stanovením ochranných pásem příslušných zařízení. Na lokální úrovni je vyjádřena limity a regulativy využití území v územně plánovací dokumentaci.

Územní plán

Dokument územního plánování, ve kterém se stanoví funkční vyžití všech ploch na celém území obce a základní prostorové uspořádání zástavby na těchto plochách.

Územní plán obce

Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší funkční využití ploch, jejich uspořádání a základní regulaci území obce s cílem zabezpečit soulad jednotlivých činností na území obce při současném maximálním možném omezení jejich negativního vlivu. Územní plán obce obsahuje textovou a grafickou část. V textové části jsou zejména popsány návrh urbanistické koncepce, návrh koncepce technické infrastruktury, limity využití území a vymezení ploch veřejně prospěšných staveb. Součástí textu musí být samostatná část, obsahující závazné regulativy funkčního využití a prostorového uspořádání území.

Územní plán velkého územního celku

Stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezuje významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů. Zpracovává se pro vymezené území více obcí, popřípadě okresů.

Územní plán využití ploch

obcí nebo městem provedený první krok k technické přípravě nového stavebního území. Plán využití ploch obsahuje na rozdíl od územního plánu zastavění jen hrubé určení využití.

Územní plánování

Činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.

Územní prognóza

Územní prognóza je územně plánovací podklad, který slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území. Územní prognóza se zpracovává zpravidla pro území více obcí, případně pro území hlavního města Prahy nebo statutárních měst. Obsah územní prognózy vychází přiměřeně z obsahového standardu územního plánu velkého územního celku.

Územní řízení

Územní řízení je specifickým druhem rozhodování správních orgánů, jehož výsledkem je autoritativní rozhodnutí, s konkrétním opatřením, jež se má v daném území uskutečnit, resp. o konkrétním využití pozemku k navrhovanému účelu.

Územní rozhodnutí

V územním rozhodnutí stavební úřad vymezuje území na navrhovaný účel a určí podmínky, kterými se zabezpečují zájmy společnosti v území, hlavně soulad s cíli a záměry územního plánování, věcná a časová koordinace jednotlivých staveb a jiných opatření v území a především péče o životní prostředí. Současně rozhodne o námitkách účastníků řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může vyhradit předložení další dokumentace, respektive určit podmínky, které se mají zahrnout do stavebního povolení, které je výsledkem stavebního řízení.

Územní rozvoj

Proces v území, při němž dochází k jeho zhodnocení, a to změnou jeho funkčního využití nebo zásadní změnou intenzity jeho využití. Je výsledkem investiční činnosti.

Územní studie

Územní studie slouží k prověření možností změn rozvoje území s cílem ochrany a rozvoje jeho hodnot.

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability.

Užitková voda

voda, která se používá v domácnosti na mytí, koupání, oplachování, praní a mytí nádobí a na vaření.

Užitkové plochy

prostory v domě, které nejsou využívány na bydlení, se nazývají užitkové plochy. Patří k ním sklepní prostory, neobývané podkroví, garáže, úložné prostory a balkony.

Uživatel

Konečný „zákazník“ v procesu výstavby. Osoba, která stavbu užívá (najímá nebo získává do vlastnictví), popřípadě je představitelem větší skupiny takových osob.